Úvodní stránka O autorovi a o řemesle Výstavy a prezentace Objednávky Džarci První drátenická škola - celoroční program 2004 Hodnocení absolventů minulých kursů 2. divoký sraz dráteníků Drátenické rekordy, Pelhřimov 2001 - 2003 Výstavy a akce probíhající a chystané Objednávky, vzkazy, názory Kazety pro domácí učení

Závěrečné hodnocení pokusu o zápis do Guinnessovy knihy rekordů v oboru největšího počtu odrátovaných kraslic od největšího počtu autorů na světě.

14.6. 2003,	13. festival rekordů, kuriozit a piva v Pelhřimově, ČR
	13. stretnutie drotárských majstrov v Žilině, SR

Bylo dosaženo těchto výkonů:	Největší počet kraslic, 435 kusů, ve Slovenské republice
	Největší počet autorů, 153 osob, v České republice
Za společný česko-slovenský rekord lze vyhlásit:	745 drátem opletených kraslic od 233 osob.

Zájem lidí, jejich aktivita a zručnost, dosažený počet exponátů i počet zúčastněných vysoce překonaly očekávání organizátorů pokusu. Z toho důvodu uvažujeme o podání přihlášky do tzv. "velké" Guinnessovy knihy rekordů (pro rok 2004.)

Rekord připravil Mgr. Petr Musil, český dráteník. Důvodem pokusu o rekord je připomenout desetileté výročí od první výstavy odrátovaných kraslic na světě, která se konala v Budatínském zámku v roce 1993 (Považské muzeum, jediné muzeum drátenického řemesla na světě). Výstavy se tehdy zúčastnili autoři: Petr Musil, Nikola Eckertová a Sabina Eckertová z České republiky. Štefan Mlich, Viktor Benko - Gríter a Ladislav Mikulík ze Slovenské republiky. Byla to významná událost v rámci obnovy a oživení zapomenutého drátenického řemesla.

Nejstarší dochovaná fotografie drátem opletené kraslice pochází z výstavy v Dlhém Poli z roku 1940. Devět drátem opletených vajec získalo ÚLUV Bratislava v roce 1963 ve Stráňanech u Popradu. Informaci o nich a jejich fotografii uveřejnil v roce 1973 Dr. Jaroslav Orel v knize O kraslicích. (Uherské Hradiště 1973). Dr. Hana Maříková v druhé polovině 80. let 20. století podle zveřejněné fotografie obnovila zapomenutou technologii a naučila ji v rámci výuky textilních technik řadu zájemců. Petr Musil se stal jedním z jejích žáků a rozvinul vzorování drátem opletených kraslic v letech 1989 - 1993 do několika desítek variant. Od roku 1991 se věnuje detailnímu mapování původu drátem opletených kraslic a studiu i praktickému provozování drátenického řemesla. V posledních šesti letech vyučuje drátenickému řemeslu amatérské zájemce v externím kursu Vzdělávacího spolku uměleckých řemesel v Zadní Třebani. Drátem opletená vejce jsou pro zájemce vstupní lekcí - jejich zvláštnost a jemné vzorování upoutává stále nové a nové zájemce o řemeslo. Od roku 1998 získal Petr Musil 4 zápisy do českého dodatku Guinnessovy knihy rekordů.

Toto je druhý pokus o kolektivní zápis, při němž velmi významně spolupracovalo Považské muzeum v Žilině. (PhDr. Marián Mrva - ředitel, Mgr. Katarína Hallonová - vedoucí sekce drotárstva a řada dalších spolupracovníků). Je třeba také vyzdvihnout skvělou práci agentury "Dobrý den" při organizaci rekordního výkonu. V České a Slovenské republice se podařilo aktivizovat celkem 233 lidí, kteří do soutěžní kolekce dodali 745 drátem opletených kraslic. Slovenská sbírka vznikala 10 roků. V posledním roce se v obou zemích intenzívní propagační prací podařilo získat 471 kraslic. V rámci soutěže mezi Českou a Slovenskou republikou proběhla uzávěrka akce dne 14.6.2003 a vyhlášení vítězství Slovenska v absolutním počtu kraslic = 435 kusů. V České republice se podařilo dosáhnout vítezství v absolutním počtu autorů kraslic = 153 lidí. Soutěž prokázala stále se zvyšující zájem o drátenické řemeslo. Je to specifický druh práce, kterou po celém světě pěšky roznášeli slovenští dráteníci. Jedná se o poměrně mladé řemeslo, doklady o práci a životě potulných řemeslníků lze najít až v posledních 250 - 300 letech. Bohatá sbírka artefaktů je uložena v Budatínském zámku v Žilině. Výrobky se však nacházejí dodnes v regionu celé Evropy a mnohé jsou doloženy i v ostatních světadílech. Řada lidí si putující dráteníky dosud pamatuje. Mnozí současníci jsou natolik zvědaví a šikovní, že se s chutí starobylému (a dnes již prakticky málo potřebnému) řemeslu aktivně učí.

Oplést vejce je úkol, který není vůbec snadný. Tvrdost drátu a křehkost skořápky komplikují první pokusy. Pokrok je pomalý. Jakmile však adept pochopí systém práce, osvojí si správné pohyby a doslova osahá základní materiál - práce se mu stane hračkou a často se od ní doslova nemůže odtrhnout. Ve fotografické dokumentaci lze vidět celkem čtyři kategorie výrobků. Úplný začátečník je spokojen, když skořápka v drátěné síti drží. (kategorie I). Zkušenější autor dokáže již vejce vzorovat (kategorie II). Ti, kteří drátují dlouho, dovedou na kraslici dokonalé vzory po technické i výtvarné stránce (kategorie III). Někteří autoři vytvářejí vlastní kreace a jsou originální (kategorie IV).

	Česko	Slovensko
I kategorie	28	13
II kategorie	131	83
III kategorie	107	217
IV kategorie	44	122

Ve slovenské části sbírky převažují kraslice dokonale zpracované a s originálními vzory, což je dáno pečlivým výběrem autorů. V české části sbírky největší počet kraslic spadá do kategorie II a III. Menší počet tvoří vlastní kreace a originální vzory (kat IV).
Autoři ke svým výrobkům přikládali registrační karty s údaji: od kdy drátují kraslice a kdo je to naučil. Od roku 1990 jsou údaje poměrně přesné, čím dále do minulosti je paměť autorů méně přesná. Za období obnovy lze označit druhou polovinu osmdesátých let, jak je uvedeno výše. Vyobrazení jediného kusu červeného vejce zdobeného stříbřitým drátem nacházíme také v knize Adama Prandy: Slovenské kraslice, Martin 1994. Jde o kraslici od Štefana Mlicha, datovanou rokem 1987.
Zajímavé je sledovat, od koho se jednotliví autoři učili. Někteří neuvádějí jména - jsou to samouci. Jiní se hlásí ke svým lektorům a vzory jsou si zpočátku podobné. I takoví však časem dosahují mistrovství a nezřídka svými vzory své učitele předčí. Počítáme frekvenci jmen uvedenou u každého vejce. Nejčastěji uváděnými lektory jsou:
v ČR / Musil 146 x, Samohýlová 17 x, Maříková 6x, Ludmila Zajíčková 13 x a 22 dalších lektorů a institucí. Samouk byl označen u 50 kraslic.
v SR / Musil 95 x, Maříková 93 x, Višňovská 17 x, Fapšo 14 x, Markusová 14 x , Majerská 10 x a 10 dalších lektorů, za samouky se označili autoři 147 kraslic
Vyšší počet samouků na Sovensku lze vysvětlit hlubší řemeslnou tradicí - slovenské vzory jsou různorodější než české, více se používají přídavné materiály - skleněné korálky, plech, malované doplňky.

Průběh pokusu o rekord, který trval od listopadu 2002 a byl završen symbolicky ve stejný den na dvou místech - v Pelhřimově - městě rekordů a v Žilině - městě dráteníků, lze označit za velmi uspokojivý, překvapivý pro organizátory a v závěrečné fázi velmi napínavý i pro všechny účastníky. Ti, kdo dodali soutěžní exponáty, zaslouží obdiv a uznání, všem organizátorům patří poděkování za možnost rekordy uskutečnit. Máme zato, že se podobná sbírka tímto způsobem zdobených kraslic nevyskytuje nikde jinde na světě.

20. 6. 2003

dráteník Petr

Mgr. Petr Musil
Dobřichovice 629
Česká republika

8. pokus o český rekord v oboru drátenického řemesla (2003)
8. pokus o zápis do Guinnessovy knihy rekordů 2004

Nejmenší odrátované vejcovité objekty na světě

odrátovaný Tic-Tac

vel. 12x7mm, 3 kusy, předáno Agentuře "Dobrý den"
14. 4. 2003 na Staroměstském náměstí v Praze

7. (pokus o) český rekord v oboru drátenického řemesla (2003)
7. (pokus o) zápis do Guinnessovy knihy rekordů 2004
Nejvíce dráteníků na zadnotřebaňské návsi za posledních 300 let

1. března 2003
se v rámci masopustního průvodu ve 13 hod zimního SEČ

sešlo 13 dráteníků a drátenic,

posluchačů a absolventů 1. drátenické školy dráteníka Petra Musila
na návsi v Zadní Třebani.

Guinnessova kniha se již pošesté otevírá dráteníkům.

Všichni lidé, jimž se práce s drátem stala koníčkem se mohou pokusit společným zápisem vstoupit do legendární knihy rekordních výkonů. Agentura "Dobrý den" a dráteník Petr, který s pelhřimovskými rekordmany spolupracuje již mnoho let, vyhlašují sbírku obdrátovaných slepičích vajec. Zúčastnit se může každý. Jde o dosažení největšího počtu kraslic a vytvoření největší sbírky tohoto druhu na světě a také o největší různorodost drátěných vzorů na vejcích.
Již v roce 2001 se 340 lidí za den na pelhřimovském náměstí pokusilo vejce oplést. 191 zdařile opletených kraslic stačilo na zápis v Guinnessovce 2002. Nynější soutěž je obtížnější - kraslice nesmí být ledajaká. Autoři by měli zaslat své vzorové, mistrovské kousky. Sbírka bude trvale vystavena v Jihlavské bráně pelhřimovského Muzea rekordů a kuriozit. Každý autor obdrží certifikát o českém rekordu, kterým bude potvrzena jeho účast v pokusu o zápis do oficiální Guinnessovy knihy. Zájemci mohou již nyní zasílat kraslice na adresu:
český dráteník Mgr. Petr Musil, Dobřichovice 629, 252 29, tel:257712292 podrobné propozice nejdete na www.dratenik.cz, dotazy též na: dratenik@volny.cz, Přihláška musí obsahovat: Jméno, adresu, telefon, odkdy drátuji vejce (rok), od koho - kde jsem se to naučil/a, a souhlas se zveřejněním jména a vystavením vejce.
13. festival rekordů, kuriozit a piva otevře své brány 13.-15.6. 2003. Drátovat soutěžní vejce ale můžete již nyní. Těšíme se na Vás i Vaše práce.

Agentura "Dobrý den"
a dráteník Petr

6. drátenický .... Mgr. Petr Musil

Guinnessova kniha rekordů je pro někoho nevábný soubor ztřeštěností, jiný si v ní může listovat jako v nejnapínavější detektivce. Přiznám se, že patřím do druhé skupiny. A nejsem sám. Takových podivínů, nadšenců, siláků, - prostě rekordmanů na všechny myslitelné způsoby - se každoročně scházejí na pelhřimovském náměstí desítky a stovky. Třídenní klání, spojené s příjemným výletem do překrásně obnoveného města Pelhřimova, organizované agenturou "Dobrý den", přináší chvíle velkého napětí, příjemnou pohodu, vidění jinde nevídaného a podněcuje tvořivost a představivost.
Tady v minulých letech (1998,2000,2002) začaly vznikat drátenické rekordy. Nejprve jako nesmělé výkony jednotlivce (největší odrátované keramické vejce, 20 kg, 67 cm), pak větší "vejce bez vejce" - dutý drátěný útvar vaječného tvaru, 85 cm vysoký, 213 cm po obvodu. Třetí rekord, zapsaný v letošním ročníku Guinnessovky, byl zváštní něčím jiným, než extrémní velikostí. Poprvé se testovala schopnost naučit nesnadnou techniku drátování slepičích vajec přímo na místě - před zraky diváků u pódia. Výsledek ohromil i porotu. Pro vajíčko s návodem si přišlo 340 lidí a úkol zvládlo plných 191 osob. Výkon byl uznán a chvíli se zdálo, že tudy dál už cesta nevede.
Další dva pokusy (2002) byly spíše individuální (veřejná soutěž o to, kdo přiveze největší odrátovaný hrnec - vítězná nádoba měla 258 litrů) a nejmenší odrátovaný džbánek točený na kruhu na světě (výška 10 mm, objem 0,05 ml).
Pokud dobře počítáme, nastává čas pro šestý drátenický ...pokus o zápis právě na 13. ročníku Festivalu rekordů, rarit a piva .... Výkon by měl odrážet zajímavost a jistou "novost" drátenického řemesla, které se tepve "nedávno" - asi před 13 lety, začalo vynořovat z časů zapomnění. A drátem oplétaná vejce měla při jeho "znovuzrození" důležitou úlohu. Tak jako v Pelhřimově umožnila téměř třistapadesáti lidem za jediný den zkusit štěstí při obtížné rukodělné činnosti, tak i mnoha jiným otevřela velice zajímavou cestu po drátenickém chodníčku. Někteří se v krátké době stali dobrými řemeslníky a několik z nich je možné označit za opravdové mistry a rekordmany.
Chtěli bychom na počest těch, kteří stáli u znovuzrození drátenictví - téměř zapomenutého řemesla, uspořádat sbírku exponátů pro Muzeum rekordů a rarit a pokusit se zmapovat vývoj drátenictví právě v téhle zvláštní zdobné technice. Do sbírky obdrátovaných kraslic může přispět každý. Muzeum přijme od jednotlivce 1 - 3 kusy slepičích vajec opletených drátem. Jména všech dárců budou zveřejněna (s jejich svolením). Kraslice posoudí komise jmenovaná agemturou "Dobrý den"a vybrané kusy se trvale vystaví v Jihlavské bráně - Muzeu rekordů a kuriozit v Pelhřimově. Všichni účastníci dostanou úřední certifikát o spoluúčasti na vytvoření českého rekordu.

Půjde o dosažení:

1. největšího počtu kraslic
2. největší různorodosti vzorů
3. největšího počtu autorů

Vyhlašovatelé: dráteník Petr a agentura "Dobrý den" doufají, že se jim podaří společně s novým rekordním výkonem získat informace o vývoji drátenického řemesla v posledních 15 letech. V letech 1986 - 1988 se začala drátem opletená vejce poprvé (znovu) objevovat na výstavách rukodělných výrobků. Možná se přihlásí i ten, kdo je viděl nebo vyrobil poprvé. Výsledky bydou vyhlášeny v červnu 2003 v Pelhřimově a v tisku. Vejce zaslaná do soutěže se nevracejí - zůstanou uložena v Muzeu rekordů a kuriozit. Podrobné informace a zprávu o počtu doručených soutěžních exponátů najdete na www.dratenik.cz
Cílem není jen samotný rekordní výkon. Prosíme všechny, kdo drátují kraslice, aby upletli své nejkrásnější vzory, poslali je na uvedenou adresu a k zásilce přidali maličký dotazník a možná i svůj příběh.
děkujeme

Agentura "Dobrý den"
a dráteník Petr

Přihláška k zápisu do Guinnessovy knihy rekordů

5. (úspěšný) pokus o zápis do Guinnessovy knihy rekordů

Pokus proběhl v rámci 12. festivalu rekordů, kuriozit a piva Budvar

Šlo o vytvoření českého rekordu v oboru:

Nejmenší odrátovaný džbánek

Mgr. Petr Musil dokázal odrátovat dva džbánky vysoké 10 mm
vyrobené na hrnčířském kruhu Vladimírem Izbickým.
K odrátování použil dva různé způsoby:
čtvercové drátování a síťový vzor

základní údaje:

výška:
objem:
délka drátu:

čtvercové drátování
10 mm
0,10 mm
150 mm

síťový vzor
10 mm
0,05 mm
125 mm

Výkonu bylo dosaženo 8. června 2002 v rámci 12. ročníku mezinárodního festivalu rekordů, kuriozit a piva Budvar. (Za Agenturu "Dobrý den: Luboš Rafaj, Ing.Josef Vaněk, Miroslav Marek). Oba exponáty budou uloženy v Muzeu rekordů a rarit v Pelhřimově.(více na: www.dratenik.cz a www.dobryden.cz ).
Druhý je k vidění na akcích dráteníka Petra.

Tisková zpráva

12. festival rekordů, kuriozit a piva Budvar.

Drátenické rekordy

Největší odrátovaná nádoba na světě
4. (úspěšný) pokus o zápis do Guinnessovy knihy rekordů

V sobotu 8. června 2002 se na pelhřimovském náměstí v rámci 12. festivalu rekordů, kuriozit a piva Budvar uskutečnil již čtvrtý pokus o zápis do Guinnessovy knihy rekordů v oboru drátenického řemesla. Rozhodčím byl dráteník Petr Musil, držitel dosavadních tří rekordů (největší odrátované keramické vejce 1998, největší drátěné vejce (bez vejce) 2000, nejvíce drátujících na jednom náměstí 2002).

Úkolem letošních soutěžících bylo přivézt na pelhřimovské náměstí největší vlastnoručně odrátovanou keramickou nádobu. Myšlenka na uspořádání soutěže vznikla na závěrečné 10. lekci 2. kursu "Drátování ve Třebáni" ve chvíli, kdy paní Miluše Šulcová představila svoji závěrečnou práci: ohromnou keramickou nádobu, odrátovanou čtvercovým vzorem. Dovezla ji do Pelhřimova spolu s kamarádkami Gabrielou Turkovou a Hanou Čihákovou, které představily okouzlující "sochu" drátěného dráteníka, zhotovenou starobylou smyčkovou technikou. Lektor třebaňského kursu Petr Musil je požádal o účast na 12. festivalu - jedná se totiž o kuriozitu, kterou nikdo jiný v české republice nemá. Dráteníček posloužil jako maskot maxidrátenických výkonů.

V sobotu v 9 hodin před soutěžním stánkem u cukrárny na pelhřimovském náměstí zastavila 3 auta a soutěžící z nich začali stěhovat obří nádoby. V té chvíli vůbec nebylo jisté, kdo vyhraje. Vizuálním porovnáním se na 3. pozici zařadil HRNEC, 80 litrů, Věry, Josefa a Petra Pichových z Milevska. Zajímavostí této soutěžící rodiny je Petr Pich, (13 let), nejmladší džarek (drátenický učeň) kursu "Drátování ve Třebáni". Chodí se svou maminkou do 3. běhu a je to velmi šikovný a nadaný učeň. Byl vyhlášen nejmladším účastníkem soutěže. Drátěný oplet byl provedený velice pečlivě čtvercovým vzorem přes dno.

O tom, komu se rozdělí první a druhá pozice se rozhodovalo po 16 hodině naléváním vody, protože jedna nádoba byla nižší a široká a druhá úzká a vysoká. Tu vyšší dopravili na místo soutěže: p. Ivan Sagač a p. Mirka Markusová z Prahy. Jednalo se o amforu, kterou zhotovil keramik František Švancar a byla odrátována velmi jemným a pečlivě provedeným čtvercovým vzorem přes dno. Oplet kopíroval přesně tvar amfory, což je nesmírně obtížná drátenická práce. Však také p. Sagač, - šťastný spolumajitel 2. místa - prozradil, že dokončovací práce velkolepého díla probíhaly ještě v den soutěže ve 4 hodiny ráno. Výsledek však důstojně reprezentoval drátenické řemeslo na trochu "potrhlém" festivalu kuriozit. Tato AMFORA měla obsah 111 litrů.

Ve chvíli, kdy byl do amfory naléván jedenáctý, přesně cejchovaný kbelík vody, už bylo jasné, kdo je vítěz. S celkovým obsahem 258 litrů zvítězila NÁDOBA p. Miluše Šulcové z Prahy. Majitelem obřího keramického "sudu" je p. JUDr. Petr Ježek. Nádoba sloužila dříve na skladování chemikálií a nyní se tedy stává nejobjemnější odrátovanou nádobou v České republice. Pokud tento návrh projde přísným sítem komise - může se stát i největší odrátovanou nádobou na světě, zapsanou v Guinnessově knize rekordů. Práce na obří nádobě je dokumentovaná fotograficky, oplet drátem je plně funkční, chrání nádobu před nárazy a v případě prasknutí (teoretickém) udrží jednotlivé díly pohromadě. Paní Šulcová chtěla svým velkodrátovaným výrobkem překvapit svého lektora v kursu "Drátování ve Třebáni". To se jí dokonale podařilo. Doufám nyní, že i ona bude překvapena, až najde své jméno v Guinnessovce roku 2003. Na definitivní rozhodnutí budeme čekat do Vánoc, kdy rekordní kniha pravidelně každý rok vychází.

Zbývá poděkovat pomocným rozhočím, kteří dohlíželi na správný záznam při nalévání vody do obou nádob.

Byli to:

Petr Fiedor
Vendula Nováková
Božena Musilová

- kaskadér
- zást. agentury "Dobrý den"
- zást. hlavního rozhodčího - evidence nádob a soutěžících

Vyhlašovatelem soutěže (spolu s "Agenturou Dobrý den") a hlavním rozhodčím byl Mgr. Petr Musil, lektor drátenického řemesla, autor unikátního kursu "Drátování ve Třebáni". Děkuji všem zúčastněným za velké úsilí, které tato nevinně vypadající soutěž stála. Těší mne, že se dříve opomíjené drátenické řemeslo znovu dostává do povědomí veřejnosti. Soutěž o největší odrátovanou nádobu ukázala, že i dnes existují lidé, kteří svou dovedností mohou směle soupeřit navzájem, ale i s dávno zapomenutými mistry.

Petr Musil
V Dobřichovicích 9.6.2002

Anotace

Soutěž o nejobjemnější odrátovanou nádobu představenou na 12. festivalu rekordů, kuriozit a piva Budvar vyhrála paní Miluše Šulcová z Prahy 3, když předvedla NÁDOBU o OBJEMU 258 LITRů. Jedná se o závěrečnou práci kursu "Drátování ve Třebáni", vedeném Mgr. Petrem Musilem. (více informací na www.dratenik.cz a www.dobryden.cz ).

Protokol o kolektivním rekordu "Nejvíc drátujících na jednom náměstí", který se uskutečnil na pelhřimovském náměstí v rámci 11. (deštivého)festivalu rekordů, kuriozit a piva Budvar, 9.6. 2001

Rekordní disciplínu připravil dráteník Petr Musil, pomocnice řídila Božena Musilová, pomáhaly: Eleonora Gumalová, Bohumila Šarounová, Lenka Šarounová.

Pokus se uskutečnil od 10 do 17 hodin.
Garantem za správnost řemeslného zpracování výrobku je Petr Musil. Agentura "Dobrý den" (www.dobryden.cz) dohlížela na správný postup registrace a zpracování přihlášky výkonu pro Guinnessovu knihu rekordů 2002. Registrační lístky jednotlivců jsou uloženy v Muzeu rekordů a kuriozit v Pelhřimově.

3. (úspěšný) pokus o zápis do Guinnessovy knihy rekordů
Nejvíce drátujících na jednom náměstí

Tisková zpráva

V sobotu 9. června se na deštivém pelhřimovském náměstí v rámci 11. festivalu rekordů, kuriozit a piva Budvar uskutečnil ojedinělý pokus o zápis do Guinnessovy knihy rekordů. Spočíval v soustředění největšího počtu drátujících osob na jednom místě v určitý den. Drátovat mohl každý, avšak úkol nebyl snadný - šlo o starobylou zkoušku drátenické dovednosti: opletení slepičího vejce drátem. Odvážných diváků, kteří si přišli pro soutěžní sáček s vejcem, drátem a návodem, se našlo neuvěřitelných 340. Lidé drátovali všude. V cukrárně, na náměstí, doma, v hospodě, v hledišti, vsedě, vstoje, ...všude! Těch, kteří se přišli pochlubit hotovým odrátovaným vejcem a odevzdat registrační lístek, bylo nakonec 191 (jmenný seznam). Zatím není známo, že by se kdy sešlo více pracujících dráteníků na jednom místě. Nyní záleží, zda tento výkon uzná i velmi přísná komise Guinnessovy knihy.

VYŠLO TO

Český dráteník
Petr Musil

Kliknutím se certifikát zvětší

Vejce bez vejce
2. drátenický zápis do Guinnessovy knihy rekordů, ročník 2000, str. 250, zní:
Petr Musil z Dobřichovic vyrobil pro pelhřimovské muzeum rekordů a kuriozit drátenickou technikou kraslici vysokou 85 cm, která po obvodu měří 213 cm. Vajíčko byste však pod drátem těžko hledali, jde o tzv. vejce bez vejce, tedy pouze o oplet.

Odrátovaná keramická kraslice

1.drátenický zápis do Guinnessovy knihy rekordů, ročník 1998, zní:
Největší keramické odrátované vejce je prací Petra Musila z Dobřichovic u Prahy. Kraslice váží 20 kg, je vysoká 67,5 cm a na odrátování bylo spotřebováno 46 m železného drátu. Vejce je vystaveno v pelhřimovském Muzeu rekordů a kuriozit.