 
  Mgr. Petr Musil
Mgr. Petr Musil| Adresa : | Dobřichovice 629 252 29 | 
| Tel / Fax / Záz : | +420 257 712 292 | 
| e-mail : | dratenik@volny.cz | 
| www : | www.dratenik.cz | 
| Pracovní adresa (neužívejte jako poštovní): | 
| "Drátování ve Třebáni", výuka drátenického řemesla | |
| Základní škola | |
| Školní 219 | |
| 267 29 Zadní Třebaň | 
 NYNÍ
NYNÍ | Výstavy: | 93 Žilina, Drátěné kraslice, autorská+hosté, 1. výstava odrátovaných kraslic na světě. | 
| 94, 95, 96 Koln, Kunst am Ai (Umění na vejcích), SRN. | |
| 95, 96, 97 Casino, Bern, Berner Ostereiermarit, Švýcarsko. | |
| 95, 98, 01 I, II, III trienale Premeny drotu, Žilina, Slovensko. | |
| 92 - 02, (12x) Stretnutie drotárských majstrov, Považské múzeum, Žilina, Slovensko. | |
| 01, 02 Výstava kraslic, Mezinárodní muzeum automobilů, Ženeva, Švýcarsko. | |
| 02 "Drátovat, letovat, hrnce spravovat,...", aut. výstava, Muzeum Jesenice u Rak. | 
| Další články | od roku 1998 | 
| Zemědělský týdeník 4/99, | Krajka z drátu utkaná. | 
| Slovenské listy 6/99, | Krása v drote zakliata | 
| MFD 3.4.99, | Velikonoce na Staroměstském náměstí. | 
| Právo 6.4.99, | Velikonoční kuriozity. | 
| Naše Noviny 10/99, | Mistr dráteník začínal od kraslic (zajímavé tváře našeho kraje). | 
| Tina 13/99, | odrátované vajíčko mezi kraslicemi - ČNP. | 
| Chalupář 10/99, | Drátenický učitel. | 
| Berounský deník 21.4.2000, | Největší drátěné vejce na světě vyrobil Petr Musil v Zadní Třebani | 
| Praktická žena 11/2000, | 2 fotografie | 
| L extension la gazette genevoise 3/2001, | článek o výstavě kraslic v Mezinárodním muzeu automobilů v Ženevě. | 
| Domov 4/2001, | Vejce nemusí být jen tradiční - ČNP, | 
| Naše Noviny 9/2001, | Džarci se s Musilem učí drátovat - na unikátní kurs se do Třebaně sjelo 17 lidí téměř z celé republiky. | 
| Naše rodina 34/2001, | První český dráteník - článek o Anežském jarmarku v Nosálově. | 
| Kukátko - Dobřichovický zpravodaj 3/2001, | Rozhovor - tentokrát s českým dráteníkem Petrem Musilem | 
| Dále: viz např: www.nasenoviny.cz, www.zadnitreban.cz, Berounský deník - Deníky Bohemia - Berounsko, ČT1, apod. | |
 Originální odrátovaná ptačí vejce - slepičí, husí, pštrosí 
(asi 60 - 80 vzorů)
(39 vzorů bylo v 90. letech chráněno zápisem do rejstříku Úřadu průmyslového vlastnictví ČR č. 23280, 23942.) 
4 druhy exkluzívních pohlednic ( i do prodeje) - viz obrazový doprovod stránek.
Drátenický šperk - odrátované polodrahokamy, oblázky, mušle, přírodniny.
Repliky starých vzorů na keramice a sklu - síťové a čtvercové drátování,
Opravy a záchranu starožitných keramických nádob a drátěných výrobků.
 Vlastní originální tvorbu - keramické talíře a mísy zdobené 
drátěným lemem
(Chráněno průmyslovým vzorem č. 27473-94 - spojení drátu s keramikou)
Drátování nádob extrémních velikostí - české a světové rekordy.
Odrátované výrobky a starou keramiku, odrátované skleněné 
nádoby, starožitné talíře s barevným dekorem, věšáky, drobné drátěné výrobky, 
hračky, staré i poničené pasti na hlodavce, různé drátěné zajímavosti staré i 
nové. Také drátenické nářadí, krosny a doplňky vybavení, články a knihy o zpracování 
drátu. 
(Stav nerozhoduje. Prosím popis, foto a Vámi požadovanou cenu.)
Je možné zajistit na základě individuální dohody předvádění 
i výuku základů řemesla.
Od jednodenních akcí v rámci historických trhů, jednorázové výuky dětí i dospělých 
až po dlouhodobé kursy. (Ve spolupráci se VSUŘ Praha - Stodůlky). Podmínkou 
je zajištění dopravy. Cena předváděcího dne je cca 1500,- Kč + doprava. Cena výuky se stanovuje vždy individuálně dohodou.
 Dlouhodobý vzdělávací program: Kurs "Drátování 
ve Třebani" 
obsahuje 10 lekcí zaměřených na poznání odkud a kam směřuje drátenické řemeslo 
v současnosti. 
více informací
 Drátenické řemeslo bylo od počátku 18. století typickým vandrovním 
řemeslem. Tisíce mužů z chudých kysuckých vesnic na severozápadním Slovensku odcházely 
do světa s dřevěnou krosnou na zádech, kolem drátu a koženou brašnou s nářadím 
přes rameno. Doprovázeni malými chlapci - džarky, chodili po vesnicích a opravovali 
hliněné hrnce, prodávali pasti na myši, vyráběli z drátu kuchyňské náčiní a letovali 
plechové nádobí. Při svých cestách pěšky pronikli do mnoha evropských zemí (Maďarska, 
Německa, Švýcarska, Belgie, Ruska, Francie) i na jiné kontinenty (Asie, Severní 
a Jižní Ameriky i do Austrálie). Před vznikem tovární výroby byly jejich výrobky 
velmi žádané. Někteří se stali úspěšnými podnikateli a zaměstnávali ve svých 
manufakturách i stovky dělníků. S nástupem továren zanikl potulný prodej (tzv. 
hauzírka) a po 2. světové válce s novým rozdělením Evropy drátenické řemeslo 
zaniklo úplně. Dodnes se s výrobky dráteníků můžete setkat ve starých domech, 
starší lidé ještě pamatují na "svého" dráteníka (chodil každoročně po 
stejné trase a lidé ho znali podle křestního jména). Nemnoho výrobků lze najít 
ve skanzenech. Velká expozice je v Budatínském zámku v Žilině (Slovensko). Drátenické 
výrobky jsou lehké, praktické, zdobné ale velmi pracné. Dnešní výtvarníky pracující 
s drátem podporuje Považské muzeum v Žilině, které každoročně pořádá "Stretnutie 
drotárských majstrov". Pokusy o oživení výroby drátěných předmětů nebyly 
zatím příliš úspěšné. Zájem o ručně vázané drátěné výrobky však roste. Důkazem 
může být 12 úspěšných ročníků drátenických setkání v Žilině, mnohé autorské výstavy, 
již 3 ročníky velkých kolektivních výstav (trienále: Premeny drotu), akce v některých 
zahraničních i českých muzeích, a mnohá vystoupení novodobých dráteníků na jarmarcích 
a tržištích. Podstatně stoupá i počet zájemců o výuku řemesla - ať již z důvodů 
profesních či rekreačně-relaxačních. Pro záchranu i obohacení řemesla je to dobře.